Totájto̱l wa̱n toa̱ltepe̱ꞌ

Tomelaꞌtájto̱l mo-i̱xmati no̱ iga náhuatl. Ipan país México onoꞌ pox komati tajto̱lmej, ken popoluca, zapoteco wa̱n mixteco. Wa̱n kijtowaj iga zapoteco ayéj se̱san tájto̱l; masi 50 variantes. Ijkó̱n pan país Mexico onokej ken 360 tajto̱lmej.

Ijko̱nsan no̱ in náhuatl, ayá̱ꞌ se̱san onoꞌ. Onokej ken 30 yej achi ijkó̱mpasan yej tokni̱mej tajtowaj ipan miaꞌ a̱ltepe̱ꞌ wa̱n pan miaꞌ estado. Onokej yej tajtowaj náhuatl pan weyi-a̱ltepe̱ꞌ México iwá̱n esta̱dojmej ken: Durango, México, Guerrero, Michoacán, Morelos, Oaxaca, Puebla, San Luis Potosí, Tabasco, Tlaxcala wa̱n Veracruz.

Tomelaꞌtájto̱l yej mokaki pan a̱ltepe̱mej yej najná̱ꞌ Mecayapan wa̱n Tatahuicapan kipiá se̱ código yej nhx. Wel tikijtowaj iga se̱san melaꞌtájtol, eꞌ ono' tájto̱l yej mokaki pan sekin a̱ltepe̱ꞌ wa̱n ayá̱ꞌ ijko̱nsan mokaki pan seꞌ. Ne̱si onokej a̱ltepe̱mej yej má̱j tajtowaj ken Mecayapan wa̱n sekin yej má̱j tajtowaj ken Tatahuicapan.

Nij tikasis ka̱n ijkuilijto' tajto̱lmej yej te̱ne̱xtiliá iga kanaj ayéj se̱san mela'tájto̱l.

¡No̱ xikejla̱miki!, tomelaꞌtájto̱l acho̱nsan no̱ ipatiyo ke̱ꞌ ti̱ltiꞌtájto̱l. Ijkó̱n kijtowa “La Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas”, iní̱n te̱mati̱ltij el Diario Oficial de la Federación pan xiwiꞌ 2003.

Ipan ARTÍCULO 4 kijtowa:

Melaꞌtajto̱lmej mamoye̱ꞌita ken kijtowa ini̱n yej Tatekimaka iwá̱n ti̱ltiꞌtájto̱l, iná̱n no̱ ijko̱nsan iga mamoye̱ꞌita iga pox ikyay ijkó̱n tajto̱lo, iwá̱n achónsn no̱ ipati̱ꞌ san ka̱n matajto̱loꞌ, ka̱n onoꞌ inó̱n tájtó̱l iwá̱n san ken iga tajtowaj.

Asi se ven la mujeres náhuatl de Mecayapan
Compartir